První oficiální letiště bylo na Německobrodsku stanoveno už Vyhláškou C.k. okresního hejtmanství v Německém Brodě dne 1.11.1911 podél Pražské říšské silnice od 113. km od Šoprovy kapličky a hranicemi letiště se stanovily na Pražské silnici poslední domky od Německého Brodu, odtud vzdušná čára podél Rozkošských lesů přes hřbitov ku návrší před Rozňákem, dále vzdušná čára k lesu u Jůzlova dvora podél lesa k Českému Dvoru. A u Břevnické silnice od cihelny Liškovy a parku Budoucnosti přes návrší nad parkem a odtud vzdušná čára k Českému Dvoru na silnici Dolnokrupské. Bylo určeno prvnímu veřejnému vzletu aeroplánem uskutečněnému Evženem Čihákem. V Hlasech z Posázaví byla událost výmluvně popsána takto:
„ … Zdálo se i minulou neděli, že vzlet tento nebude možno uskutečniti. Již od rána vál ostrý vítr, a poněvadž v sobotu pršelo, soudilo se, že ani vlhký terrain nebude vzletu přízniv. To také asi bylo příčinou, že mnozí, kteří dne 5. t. m. vážili dalekou cestu do Něm. Brodu buď dráhou anebo povozem, obávajíce se, že vzlet opět konán nebude, do Brodu tentokráte nepřijeli. Jen tím lze vysvětliti slabší účastenství obecenstva na letišti. Avšak aviatik p. Čihák není mužem bledé bázně. O třetí hodině vytažen byl aeroplán z hangaru a za krátko rozejel se po zasetém poli. Záhy vznesl se do výše a letěl po větru přes Vlkovsko a Knyk k Dolní Krupé, kde opsal značný kruh a pak krásným letem vracel se k letišti. Když letěl nad shromážděným obecenstvem, stal se aviatik náš předmětem srdečných ovací. Nikdo nemohl se ubrániti mohutnému dojmu, který tu vyvolává bezděčně triumf lidského důmyslu. Lidský duch tu slaví vítězství nad přírodou a jejími živly. Potom zahnul aeroplán nad stráň Rozkošskou, odkud pan Čihák chtěl se vrátiti k letišti, kde hodlal přistáti, ale nepatrná porucha motoru tomu zabránila, a náš aviatik odvážným klouzavým letem sestoupil na místě velice příhodném, na louce proti továrně Weidenhofferově. Obecenstvo vidouc rychlý sestup jeho s výše, domnívalo se, že se mu přihodila nějaká nehoda. Záhy však došla zpráva, že sestup se dokonale zdařil. Vše teď přes pole, louky a meze nejbližší cestou spěchalo k místu sestupu, kde záhy shromáždilo se na sta diváků, obdivujících zdařilý výkon našeho aviatika. Celý let trval asi čtvrt hodiny …“.
U tehdejšího Německého Brodu byly v začátcích první republiky jen plochy, které se daly nazvat záložní nebo polní letiště a které sloužily k nouzovým přistáním letadel aerolinií na trati Praha – Brno – Bratislava nebo k vojenským cvičením. Jedno z nich bylo i u obce Lípa. Vzniklo a prvně bylo využíváno při cvičení Československé armády v roce 1924. Z této doby pocházely první letecké snímky Brodu ze vzduchu.
Vybavená záložní letiště pro aerolinie byla ve 30. letech zřízena ve Zbraslavicích a Přibyslavi.