Velkým impulsem pro létání veřejnosti v Německém Brodě byl letecký den uspořádaný armádou a Okresním sdružením republikánského dorostu za spolupráce s AFK Německý Brod 16. září 1934. Letecký den se konal na louce mezi Baštínovem a nádražím v Německém Brodě a údajně jej navštívilo neuvěřitelných 10 tisíc diváků.
Pravděpodobně první setkání s kluzákem v Brodě se odehrálo 29. července 1935 a mohlo být posledním klíčovým impulsem k zájmu o naplnění místní skupiny Masarykovy letecké ligy (MLL). Událostí bylo přistání německého větroně u Německého Brodu. Pilotoval ho Wolfgang Späte. Svým letem vytvořil s větroněm Condor II s označením D-ISENBURG a závodním číslem 22 na Rhönských plachtařských závodech světový rekord o délce 413 km. Ten byl však ještě téhož den překonán. Více než 400 km uletěly čtyři větroně.
Zájem o létání se stával čím dál intenzivnější. Začátkem podzimu roku 1935 padlo rozhodnutí založit místní skupinu Masarykovy letecké ligy. Na ustavující schůzi byla řešena otázka pořízení vlastního letadla. Padlo rozhodnutí zakoupit přímo od výrobce hotový kluzák Skaut. Jednotliví členové MLL na něj finančně přispívali. Na jaře roku 1936 proběhla výstava letadel na náměstí, kde bylo možno zhlédnout dva zapůjčené kluzáky a věnovat dobrovolný příspěvek. Díky těmto aktivitám se podařilo v létě 1936 pořídit školní kluzák Skaut. Jeho první vzlet ovšem skončil dosti nešťastným způsobem. Po vzletu gumovým lanem následoval pád po křídle a kluzák se roztříštil o zem. Pilot zůstal nezraněn, ale na nic nečekal, sedl na motorku a ujel rychle k domovu. Na pohled hrozivá havárie se však po prozkoumání zbytků letadla nezdála tolik tragická a členové MLL došli k závěru, že budou schopni kluzák během zimy opravit sami. Na mimořádně svolané schůzi bylo rozhodnuto zakoupit ještě v roce 1936 nový kluzák, tentokrát modernější Zlín V. Opět se pořádaly sbírky a důležitým finančním přínosem byly zisky z pořádaných leteckých večírků, takže na podzim byl nový kluzák zakoupen. Tou dobou již měla MLL vlastního pilota, který provedl zalétnutí letadla na Rozkoši – tentokrát k plné spokojenosti všech přítomných. Na Rozkoši se létalo směrem k řece, ovšem tento terén svými para metry a bezpečností provozu nebyl příliš uspokojivý – při startech gumovým lanem byly dosahovány výšky 2 – 3 m nad zemí a časy letů do 10 vteřin. Piloti zkoumali okolí Německého Brodu a hledali vhodný terén. Ten se podařilo po řadě pokusů v různých lokalitách nalézt na Hochtánově (dnešní Vysoká). Majitelé pastvin neměli proti provozu námitek a podařilo se dokonce zajistit hangárování v požární zbrojnici na návsi. V létě roku 1937 nic nebránilo sportovnímu létání, tak jak si je členové MLL představovali v roce 1935. Létalo se na kluzáku Zlín V a do provozu se vrátil i opravený Skaut, který byl navíc vybaven slušivou gondolou pro pilota. Na Hochtánově se létalo ve výšce 10 – 15 m a časy přesahovaly 30 vteřin. Po každém letu však bylo potřeba kluzák připevnit na podvozek a dopravit jej zpět na kopec. Všem bylo jasné, že na Hochtánově nelze čekat další zvyšování výkonů. Budováním vojenského letiště se nabízela jedinečná možnost, jak dosáhnout lepších výšek a časů. V polovině roku 1937 začali členové MLL stavět vlastní naviják. K jeho zhotovení bylo použito vysloužilého vozidla Buick, veškeré díly si museli piloti vyrobit sami. Pod vedením jednoho z pilotů byl navržen a vyroben navíjecí buben a mechanismus navíjení lana. Naviják představoval ve své době unikát, protože nic podobného se v tehdejším Československu nevyrábělo.
Zima 1937/1938 byla plná intenzivní práce. Dokončoval se rozestavěný naviják, spravoval opět rozbitý kluzák Skaut, zařizovalo povolení pro hostování na vojenském letišti a klíčovým úkolem bylo zakoupení výkonného větroně Šedý Vlk. Ten byl do Německého Brodu po železnici dopraven v únoru. Dokonce se podařilo zajistit hangárování kluzáků na letišti ve stodole u obce Občiny. Provoz se nyní přesunul na nové vojenské letiště. Již v březnu se zkoušely vzlety na navijáku se Zlínem V. Časy těchto letů přesáhly 1 minutu. V květnu byl proveden první navijákový vzlet s větroněm Šedý Vlk. Byla dosažena výška kolem 200 m a let trval okolo 5 minut. Velkou výhodou navijáku byla jeho mobilnost. Například v roce 1938 dojel po vlastní ose na Hochtánov, kde se zkoušelo létat na svahu s větroněm Šedý Vlk. Pokus o létání na svahu skončil havárií posádky Čížek-Burda a větroň byl poškozen. Konec roku 1938 byl poznamenám politickými událostmi, a to se odrazilo i na činnosti MLL. Při uskladnění letadel na zimu 1938/1939 jistě nikoho nenapadlo, že končí na dlouhou dobu sportovní létání v Německém Brodě. Bylo mnoho plánů na rok 1939, připravovala se letecká technika a každý se těšil na novou sezónu. Létání však přerušila okupace Československa. Dne 15. března 1939 skončily veškeré naděje. Letadla a naviják byly zabaveny nacisty stejně jako pokladna a MLL byla úředně rozpuštěna. Když shrneme předválečné období, dojdeme k následujícím skutečnostem. V létech 1935-1939 bylo získáno piloty místní skupiny MLL v Německém Brodě 9 leteckých odznaků „A“. Předchůdce aeroklubu – tehdejší skupina MLL – měla v době největšího rozvoje, tedy v roce 1938, asi 60 členů.